Jdi na obsah Jdi na menu
 

Ahoj všem,
tady Eda! Musím Vám dát vědět o tom, jak se mám. Je to už sedm týdnů, co si mě panička odvezla z útulku. Tak dva týdny jsem se snažil a tvářil jsem se jako hodný a neškodný pejsek. Pak jsem ale usoudil, že bych měl začít hlídat, a tak kosím všechno, co projde kolem plotu. Taky vyháním blechy z kožichu všemožným psům a fenám, co se mi moc nezdají. Jak říká panička, jsem jagojezec, takže pěkně ostrý paličák :o) Chtěli mě skamarádit s jejím druhým pejskem, co žije u rodičů, všechno bylo v pohodě až do chvíle, kdy si přišel očichat její batoh...
Protože jsem neposlucha, který neměl nikdy žádný výcvik a taky mám spoustu energie
a pořád si chci hrát a honit se, chodíme s paničkou dvakrát v týdnu na cvičák, kde začínáme s agility a základní poslušností. Nejsem nejrychlejší ani nejšikovnější, ale dělám pokroky
a panička má ze mě velikou radost. Občas se chci prát, takže celou první hodinu jsem měl košík, ale teď ho mám, když se mi nějaký pejsek moc nezamlouvá (nebo já jemu :o)) a máme „volno“.

I když jsem neposlucha a paličák, panička mě má moc ráda a nedá na mě dopustit. Zůstává v klidu i když něco doma provedu – pokadil jsem jim tu koberec, očural rohy, lovil jsem budík, který hru nepřežil a mám moc rád paničky gumičku do vlasů. Novinkou je bylinkový polštářek, co panička dostala k narozeninám. Do jagojezevčí tlamičky pasuje akorát a výborně se s ním běhá :o)
Mějte se krásně a všem pejskům přeju, ať mají brzy nový domov!
Váš Edík

P.S. Když nejsem ostříhaný, jsem vořech, když jsem vytrimovaný, jsem jezevec a když mě ostříhali strojkem, stal se ze mě jagojezevec – zkrátka jsem pes mnoha tváří a nuda se mnou není :o))