Jdi na obsah Jdi na menu
 

Už podruhé jsme se zúčastnili umísťovací výstavy Sen zvířat ve Vinoři. Díky hodným lidem, kteří nám zapůjčili klece na přepravu pejsků, jsme jich s sebou letos mohli vzít více. V pátek proběhlo koupání aby byli pejsci hezky voňavoučcí a na sobotu byl sraz naplánovaný již na 5.45. Ráno jsme pejsky vyvenčili, naložili do auta a s přesvědčením, že ať se vzadu bude dít cokoliv, nestavíme, jsme vyrazili na cestu. Za novým domovem se tentokrát vydali do Vinoře Brit, Cikinka, Cipísek, Čertík, Daneček, Filípek, Oskárek a Reno. Na místo jsme naštěstí dorazili včas a bez problémů. Pejsci byli celou cestu hodní, všichni v klecích hajali, jen Cipišák cestu sem tam komentoval. Poté již nastalo čekání na nové páníčky, pojídání pamlsků, mazlení a procházky s návštěvníky.

 

Na Čertíka se štěstí usmálo téměř na začátku. Nová panička dlouho a zodpovědně adopci zvažovala, ale nakonec to dobře dopadlo a věřím, že Čertík si již užívá teplého pelíšku a paní má opět kudrnatého kamaráda. Ani jsem již nestihla Čertíčka na Snu vyfotit.

 

Filipova nová panička přišla jen o kousek později, ale již předtím sklízel obdiv návštěvníků akce. Filípek se stále dvořil Cikince, ta však na nějaké jeho návrhy nebyla zvědavá a raději si hověla na dece. Po několika kolečkách po areálu a dlouhém rozmýšlení se ho paní zeptala "Tak co, půjdeme spolu domů?" a vydali se na cestu do nového domova.

Obrazek

Renoušek měl bohužel smůlu. Mnoha lidem se líbil, byl obdivován a ke všem se choval přátelsky, ale nakonec musel s námi zpět. Renovi to s červeným šátečkem na krku moc slušelo a až nás překvapilo jak klidně a mile se ke všem choval. Jedna slečna se do něho doslova zamilovala, strávila s ním velkou část dne a když pro jeho adopci byla i její maminka, už jsme málem chystali smlouvu, ale jejich tatínek byl bohužel proti adopci pejska a tak Renovi a jeho málem paničce zbyla pouze vzpomínka na těch krásných pár hodin plných naděje.

Obrazek

Daneček měl podobnou smůlu jako Reno. Moc se líbil, celý den se choval naprosto ukázkově a i cestou byl moc hodný. S několika lidmi byl na procházce, ale vždy pouze "jen tak", jelikož pro adopci pejska neměli vhodné podmínky. Jedné paní se velice líbil, procházel se s ní a snad nikdy jsme ho neviděli šťatsnějšího než když si to pyšně vykračoval podél kočárku a tvářil se tááák důležitě. Bohužel se s ním paní musela s pláčem rozloučit a Daneček šel opět k nám na stanoviště.

Obrazek

Dalším z pejsků byl Cipísek. Cipišáček je krásný, rozuměl si s dětmi i některými pejsky (v podstatě se všemi krom jeho kolegů z Maršovic), ale většinu dne bohužel rarašil a rarašil. Přes klec brblal na pejsky čímž bohužel odradil i případné zájemce. Cipísek hledá sportovně založené lidi, se kterými si užije legraci a bude s nimi obsazovat stupně vítězů v nějakém psím sportu nebo druhou Edíkovu paničku, která by rovněž brala ty jeho teriéří nápady s humorem. Na Snu se bohužel minuli...

Obrazek

   

Oskárek se vyspinkal do růžova, ale asi až moc...když už čtvrtému zájemci radostí vylezl div ne na hlavu, přestávali jsme již doufat. Jedněm slečnám se ho podařilo utahat, ale to už bohužel všichni zájemci své pejsky měli. Oskárek miluje děti i děti chtěly jeho, ale rodiče bohužel hledali klidného pejska.

Obrazek

 

No a můj miláček Brit? Brituška předvedl jak je nádherný a že noha mu nedělá sebemenší problémy...nejeden člověk si na první pohled ani nevšiml, že mu něco chybí. Brit sklízel jen obdiv a chválu, já zase jeho naprosto oddané pohledy. Lidé měli alespoň možnost vidět, že trochou pozornosti a lásky v něm zíkají věrného přítele, který by za ně položil život.

Obrazek

 

Pokud se berou čubinky jako něžnější polovička psa, pak se toto snažila Cikinka ze všech sil vyvrátit. Cikinek bychom totiž udali hned několik, to by však ta jedna Cikuše trucovitá musela chtít. Na ty, kteří na ní netlačili byla hodná, ale na zájemce, kteří se na ní hned sesypali dokázala být nepříjemná. Po každém takovém výstupu se ná nás provinile podívala, zavrtěla ocáskem a dál si spokojeně hajala na dece, ale přeci jen už potřebuje ty jenom své páníčky, kteří přehlédnou její počáteční ksichtíky.

Obrazek

 

Přestože jsme většinu pejsků vezli zpět, byl to krásný den pro nás a plný zážitků pro útulkáčky. Všichni slyšeli jak jsou krásní, užili si hlazení a pozornosti. Zpět vezli mnoho užitečných věcí od sponzorů a návštěvníků výstavy, za což velmi děkujeme.

Na závěr bych chtěla poděkovat organizátorům této báječné akce za výbornou organizaci, nezištnou pomoc a neskutečné nasazení. Poděkování patří rovněž partě dobrovolníků připraveným vždy pomoci s čím je potřeba a bez nichž by toto nebylo možné. Velký dík samozřejmě patří Michaele Thordarson s manželem (adoptivní páníčci Valdíčka), Monice Králové (adoptivní panička Sáry) a Lucii Točekové (velká milovice zvířat a rovněž majitelka početné útulkové smečky) za půjčení klecí, bez nichž by přeprava pejsků na tuto akci nebyla možná. A na závěr velmi děkujeme adoptivním rodinám Čertíka a Filipa, a samozřejmě také všem, kteří přišli potěšit naše pejsky milými slovy a pohlazením...především dvěma slečnám, které nám téměř celý den pomáhaly s venčením pejsků.

 

 

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek